Aktuality
Teplonosné Kapaliny jsou nezbytné pro váš topný systém
- V kapalinových celoročně provozovaných soustavách se používají nemrznoucí směsi s ohledem na vysokou ochranu soustavy v zimním období před poškozením mrazem. V naprosté většině solárních soustav se jedná o vodní směsi (mono)propylenglykolu, který je oproti dříve používanému etylenglykolu nejedovatý. Nemrznoucí směsi se zpravidla používají v objemovém ředění 40-50 % propylenglykolu podle požadované teploty tuhnutí. V současné době jsou k dispozici jednak klasicky inhibitované směsi pro použití v plochých kolektorech (stagnační teploty pod 180 °C) a jednak pokročilé směsi s kapalnými inhibitory umožňující použití v trubkových vakuových kolektorech (stagnační teploty do 250 °C).
- Využít můžeme například tyto nejběžnější kapaliny. Nemrznoucí náplň do topných systémů Friterm E Stabil - 25l. Nemrznoucí náplň do topných a klimatizačních systémů v Ekologické verzi Friterm P Plus - 25l Readymix -20°C
- Zde najdete tabulku požitelnosti pro váš topný systém.
- Termofyzikální vlastnosti:
- Oproti vodě používané jako teplonosná kapalina v běžných otopných soustavách má vodní směs propylenglykolu jiné termofyzikální vlastnosti, především:
- nižší tepelnou kapacitu, nižší tepelnou vodivost, větší objemovou roztažnost, vyšší kinematickou viskozitu, nicméně s výraznou teplotní závislostí.
- Znalost tepelně-fyzikálních vlastností nemrznoucí směsi je nutná pro stanovení tlakových ztrát v potrubí (viskozita, hustota), předávaného výkonu solární soustavy (měrná tepelná kapacita, hustota), návrhu expanzních nádob (hustota, součinitel objemové roztažnosti), atd. V současné době při použití výpočetní techniky jsou vhodnější modely jednotlivých vlastností v podobě polynomů, ze kterých je možné hodnoty vlastností stanovit pro uvažované teplotní podmínky. Níže jsou uvedeny obecné tvary polynomů a v tab. 2 jsou příslušné konstanty pro vodní směsi propylenglykolu [1].
- Koroze. Současné vodní směsi propylenglykolu obsahují inhibitory koroze. Inhibitory, rozpuštěné v kapalině, umožňují zamezit korozi vytvořením tenké ochranné vrstvy na povrchu kovů. Zatímco solární soustavy obsahují různé materiály (měď, bronz, ocel, litina), v současné době není k dispozici univerzální inhibitor a problém se zpravidla řeší kombinací několika různých (organických, anorganických) inhibitorů s ochranným potenciálem pro specifický kov. Pro zajištění ochrany proti korozi je nutné odstranit z kapaliny plyny (řádné odvzdušnění), používat pro rozvody materiály s nízkým vzájemným elektrochemickým potenciálem a udržet pH kapaliny nad hodnotou 7.
- Termodynamickou teplotu tuhnutí Tt [K] lze stanovit z rovnice
- Stárnutí Teplonosná kapalina může v souvislosti s možným přehříváním vlivem stavů bez odběru tepla z kolektorů (stagnace) zejména v letním postupně degradovat. U propylenglykolu dochází vlivem nadměrného tepelného zatížení k rozkladu v důsledku oxidačních reakcí, tvoří se kyseliny, a při opakovaném přehřívání dochází k poklesu pH kapaliny z původní hodnoty okolo 8 pod hodnotu 7 (mezní hodnota 6,8), což se projevuje změnou barvy (tmavnutí kapaliny). Rychlost degradace propylenglykolu je přímo úměrná teplotním stresům a obsahu kyslíku. Proto se doporučuje sledovat hodnotu pH, případně bod tuhnutí (refraktometry) pro včasnou výměnu a ochranu solárního okruhu před zvýšenou korozí. Kapalina se mění po 60 měsících používání. Po té ztrácí své schopnosti.
